another precious one by Pav.
thx!
Pracant Beck ví: Check it.
“Hele, to je skoro jako vyvrcholení..”
Jižní spojka, duben 2010, jen pár minut před okamžikem, kdy nablýskaný Air Force One dosedl skrze modrou oblohu jen pár kilometrů od nás. Než jsme tenkrát na kopci nafotili, co bylo třeba (tj. jistou POS kampaň pro jistý tendr), kluci z US a USSR se sešli na Hradě, aby podepsali to odzbrojení..
Anebo jiná příhoda.
Anyway, 2 body za asistenci (a 10 prémiových bodů za upozornění) patří Ondřeji Škarkovi. Díky!
aneb prakticky jediná použitelná varianta z okresu Drsný Sever. O sousedních Teplicích už ani nemluvě..
Tak dlouho jsem po něm pátral (jednou mi na Mácháči ujel před nosem), až se mi přímo v UNL postavil do cesty cestou z nádraží na předsvatební pivko s Barim.. (more…)
Osm dní po mém návratu ze zahraničního koncertu (Pearl Jam, stejně jako minule, jen nyní Německo namísto Polska), nějakých devět dní před “papírovým” termínem (tedy taktéž jako minule) a ve čtvrtek (tedy stejně jako Ela), konkrétně 8. 7. 2010. Souřadnice: 4:21 a.m., 48 cm, 3120 g.
Dámy a pánové, viva la vida Davida.
Premiérová fotodokokumentace:
No.1: D Day
No.2: Domů, Doktorka, Do Dolánek
*
Mimochodem, tématický oslí můstek: TOHLE je úchvatné. Zatímco malá Mila spí, její maminka si představuje, o čem se jí asi tak zdá a dělá z toho “koláže”..
Malý Davído, ten dozajista sní o Wuhlheide v roce 2024, kam pojede s tátou na svůj první velkej venkovní a “venkovní” koncert 
Těším se!
Tradiční výlet do Plzně v první březnový pátek má celou řadu rovin a nesporných výhod. Jednou z nich je setkání se zdravým jádrem, redakčním i hudebním, které začíná již společnou redaktorskou cestou vlakmo (more…)
Aktuální zprávy hovoří o tom, že bývalý pan Jahoda má už k jahodě velmi daleko.
Neboť roste jak z (plodové) vody. (more…)
The year of deep doubts (and a great joy). (more…)
mohu si postěžovat, prosím?
já jen.. letošní rok nezačal vůbec zle. charlottka gainsbourgová (zatímco 5:55 byla prakticky jednou z nejpovedenějších desek AIR, ještě brusem vonící IRM patří právem mezi nej desky pana becka [v tomto tisíciletí]). k tomu důstojný návrat markýzy schöne Sade, pekelná ega z bristolu (masivní heligoland aka hell-ego-land atak s hlavou pořád vztyčenou), nabroušená a nádherně drzá verze dark side of the moon od flaming lips a přátel (henry rollins!), pozdě-ale-přece objevení frufru the fruitful… (more…)
Pan Jahoda.
Začalo to symbolicky, opatrně, jako speciální vánoční dárek - Ela namalovala babičce velkou jahodu (takřka v tehdejší životní velikosti). (more…)
I cesta může být cíl!
Stále hledající a experimentující Longital přicházejí s experimentem na druhou. (more…)
Před třemi červenci (včetně).. Právě teď a také chvíli před a chvíli po.. (more…)
New York je žena..
..a Suzanne Vega je dáma. O tom není sporu. Její sedmé album je povídkovou knížkou, sbírkou básní, procházkou po Ludlow Street („kde lidé jsou dobří a obyčejní,“ jak říkával Suzanin bratr Tim), sešitem plným črt z metropolitních zákoutí. „Hlavní město světa“ je cítit na každém kroku/z každé noty, je pro Vegu zrcadlem, kronikou i přehlídkovým molem nachystaným pro marš těch nejintimnějších emocí. (more…)
“my jsme.. patrick bergman” (mc vaant)
(more…)
To bylo tenkrát, ještě před Rokem Nula…
Mám několik přátel, kteří NIN „přestali sledovat po prvním albu“. Razantní příklon ke kytarám po temně elektronickém debutu berou jako příliš prvoplánový a hudrají nad monotónností zvuku. Většina ledovce však vždy zůstává pod hladinou. Reznor s elektronikou pracuje i nadále, ale je pro něho bytelnou kostrou a zlověstnou podsadou k vyjádření chmurných vizí a palčivého světabolu pomocí následně nabalovaného hluku, řezavých kytar a drtivých dynamických změn.
A přesně v tomto duchu probíhal i Druhý Gasometrický Koncil. (more…)
Je dobré vidět, že už od raného věku má Ela nad věcmi nadhled, osvojuje si pozitivní filozofické návyky a pomalu si vytváří vlastní světonázor, ve kterém mají všechna hlavní náboženství světa své pevné místo. Respekt, pokora, tolerance a prostor pro duchovní růst, to je oč jí běží. Neb všichni jsme jedno. Krom těch, co jim vše jedno.
(more…)
B s pravým Českým lvem u pana Ruckla v nižborské sklárně.
Na dno se podívat nesměla, už tam bylo vyryto jméno vítěze/vítězky
(stalo se pouhé tři dny před ceremonií..)
(more…)
